Co je seminář?

Kněžský seminář má být společenství Ježíšových učedníků, kteří prožívají osobní zkušenost Dvanácti shromážděných kolem svého Pána.


Život seminaristů je postaven na slavení liturgie, zejména Eucharistie, na osobní a společné modlitbě, na rozjímání Božího slova, na bratrské lásce a spravedlnosti. Společným jmenovatelem seminaristů je jejich povolání a touha růst ve svatosti skrze Kristovo kněžství.

Formace v kněžském semináři spočívá ve výchově budoucích kněží. Klade se důraz na přípravu lidskou, duchovní a pastorační. V České republice existují dva semináře. Bohoslovci českých diecézí (Praha, Hradec Králové, Litoměřice, Plzeň a České Budějovice) studují v Arcibiskupském semináři v Praze a svou intelektuální formaci získávají na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Moravští bohoslovci (diecéze Olomouc, Brno a Ostrava-Opava) studují v Arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci a teologické poznatky získávají na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého. Formace začíná v nultém ročníku, kterým každý bohoslovec prochází v olomouckém Teologickém konviktu. Tady si noví adepti na kněžství zvykají například na denní řád, pravidelnou modlitbu, silentium, poslušnost, život ve společenství apod.

 


klikněte pro detail fotografieModlitba
Koncilní dekret Optatam totius říká: „Duchovní výchova (...) má bohoslovcům pomáhat, aby se naučili trvale žít v důvěrném společenství s Otcem skrze jeho Syna Ježíše Krista v Duchu svatém. Protože jednou přijmou svěcením podobu Krista kněze, mají si vůči němu vytvořit celoživotní vztah osobního přátelství." (OT 8) Kněžský život, jakkoliv aktivní a naplněný, má být postaven na modlitbě. Z ní má vycházet vše jeho činění a k ní se má vše vrátit. Kněz má také vést věřící k modlitbě. To dovede autentickým způsobem pouze v případě, že sám miluje modlitbu, a za předpokladu, že jeho život je založen na modlitbě.

„V jistém smyslu je život osoby připravující se na kněžství ovládán tímto hledáním: hledáním a nalézáním Mistra, následováním jej a setrváním ve společenství s ním." (PDV 46) Toto následování má pokračovat v tom, že vyvolá v ostatních touhu hledat Mistra. „Ale to bude možné pouze tehdy, pokud to bude ostatním předloženo jako živý „zážitek", zkušenost hodná sdílení." (PDV 46) V semináři je společná a soukromá modlitba velice důležitá. Bohoslovci mají nepřetržitý přístup k Pánu ve svatostánku a denní řád je v modlitbě nese celým dnem. Tento řád a rostoucí záliba v modlitbě jim pak usnadní život v pastoraci.

klikněte pro detail fotografieSpolečenství
„Seminář lze považovat za místo i za období života, ale především je výchovným společenstvím: je společenstvím ustanoveným biskupem, aby těm, kdo jsou Pánem voláni k apoštolské službě, dal zkušenost takové výchovy, jakou náš Pán poskytl svým dvanácti apoštolům. Evangelium skutečně ukazuje dlouhé a důvěrné sdílení života s Ježíšem jako nutný předpoklad pro apoštolskou službu. Přebývání s Ježíšem si vyžaduje od „dvanácti" rozhodné odloučení - jistým způsobem vyžadované od všech učedníků: odloučení od prostředí, z něhož pocházejí, od své obvyklé práce, od svých nejbližších a nejdražších." (PDV 60) Každý den spolu slaví mši svatou a účastní se modlitby hodinek (breviář). Účastní se společných snídaní, obědů a večeří. Bohoslovci se také schází po diecézích, aby se vztahy uvnitř diecéze utužily. Vždyť jednou budou ve své diecézi tvořit presbyterium. Potom se zapojují do jednoho z modlitebních společenství, které v semináři existují. „Různí členové seminárního společenství sjednoceni Duchem svatým pouty bratrství spolupracují, každý podle svých vlastních darů, na růstu všech ve víře a lásce, aby se mohli vhodně připravovat ke kněžství." (PDV 60) Spolu připravují různé seminární pobožnosti, seminární aktivity pro veřejnost. Organizují seminární poutě a pravidelně zajišťují ministrantskou službu v katedrále. Seminární společenství je má připravit na budoucí spolupráci v presbyteriu. Naučí se spoléhat jeden na druhého a akceptovat velkou různost a rozmanitost darů mezi sebou.

klikněte pro detail fotografieStudium
„Studiem teologie vniká budoucí kněz hluboce do Božího slova, roste ve svém duchovním životě a připravuje se plnit svou pastorační službu. Toto je mnohostranný a sjednocující cíl teologického studia (...)." (PDV 51) Proto stráví bohoslovci mnoho času v semináři studiem teologie. První dva ročníky jsou především zaměřeny na jazyky biblické (latina, řečtina, základy hebrejštiny) a jeden živý jazyk. Dále si studenti osvojují filozofické předměty a úvody do dalších předmětů, jako např. biblistika.

Teologická formace je složitá a náročná. Při zralém uvažování o víře se teologie ubírá dvěma směry. První z nich je studium Božího slova, „které má být duší celé teologie" (OT 16). Druhý směr „se obrací k člověku, rozmlouvajícímu s Bohem: člověku povolanému „věřit", „žít" a „sdělovat" ostatním víru a „etos". K tomu slouží studium dogmatické a morální teologie, spirituální teologie, kanonického práva a pastorální teologie." (PDV 54)

facebook twitter LINKUJ flickr digg    
ARCIBISKUPSKÝ SEMINÁŘ
KONTAKTY     |     DOKUMENTY KE STAŽENÍ     |     PARTNEŘI     |     ODKAZY
© 2009 UNIVERZITA KARLOVA, ARCIBISKUPSKÝ SEMINÁŘ | design by: MVP design

ARCIBISKUPSKÝ SEMINÁŘ